Psi vhodní na agility

Agility skáčeme pro zábavu a potěšení. Agility jsou nejpopulárnější psí sport, který je otevřený všem psům bez ohledu na plemeno, průkaz původu a další. Žádná omezení neplatí ani pro páníčky. Díky popularitě se však nároky na psy i psovody zvýšily. Samotné závody můžeme rozdělit na dvě skupiny, a to oficiální závody a potom také neoficiální. Než psa pošleme na parkur je třeba si položit dvě otázky. Chceme cvičit rekreačně pro zpestření dlouhých chvil na gauči, abychom psa udrželi fit a v kondici? Nebo chceme vychovat šampiona se kterým budeme porážet soupeře na závodech?

Pokud chceme vychovat šampióna, pak je dobré vzít v potaz, že některá plemena budou zdolávat překážky snadněji. Psi jsou nesmírně variabilní druh zvířete a jejich odlišnosti a specializace byla cílem šlechtitelů. Nám pejskařům pak dá logicky daleko méně práce vytrénovat vítěze ze psa, který na to má od narození vhodné vlohy a vhodnou stavbu těla.

I kdyby byl náš pes mezi zástupci své rasy nejtalentovanější, nemusí mít v závodě šanci proti průměrné border kolii. Jak říká známý citát: „Pokud budete hodnotit rybu podle její schopnosti šplhat na strom, bude si celý život myslet, že je hloupá.“. Pes se pravděpodobně nebude cítit hloupý, ale bude potřeba vynaložit větší úsilí pro získání ocenění. Konkurence na závodech vás šetřit nebude. Nikoho však nechceme odrazovat od zajímavé výzvy a zpestření výcviku.

Role povahy

Nároky na psa nejsou jenom fyzické. Je také důležitý vztah psa k pohybu, jestli se rád učí, jestli s vámi rád spolupracuje a taky zda ho bude aktivita bavit. Zde mohou mít těžší pozici majitelé, kteří mají tvrdohlavá, svérázná a nezávislá plemena.

Jak trénovat štěněta?

Kdy začít se štěnětem? Obecně platí, že čím dříve začnete, tím lépe. Především štěňátka jsou přirozeně hravá a tvárná. Agility však kladou větší nároky na pohybový aparát, který ještě mladí psi nemají plně dovyvinutý. U mladších psů a štěňat probíhá výcvik jiným způsobem než u dospělých. Štěně se učí odložení, sebekontrole, práce s targetem, učí se spolupracovat v rušném prostředí.

První měsíce tréningu se dá obejít úplně bez skokových překážek. Cvičí se jen tunely, obíhání okolo bočnic, aby se pes seznámil s prostředím. Pro štěňata bývá taky těžší soustředit se dostatečně dlouho a tak není dobré tlačit na pilu. Chceme aby si hlavně vybudovala sebedůvěru a lásku k aktivitě. Psi se před dovršením osmnácti měsíců věku stejně nemohou účastnit oficiálních závodů. Nechcete pak předčasně ukončovat kariéru kvůli zdravotním problémům. Vhodnou přípravkou může být i příbuzný sport Hoopers, při kterém se neskáče, neobsahuje zónové překážky ani slalom.

Jak starý pes může ještě cvičit?

Maximální hranice do kdy pes může soutěžit neexistuje, opět je to individuální. Dokud pes zvládá tréning bez následného kulhání, bez bolestí a jiných problémů pak není důvod přestávat. Při zhoršení kondice můžeme začít snižovat obtížnost tratě a snižovat výšku překážek a nebo přejít na Hoopers, ve kterém se neskáče. Při pochybnostech je dobré se poradit s veterinářem. Pro starší psy se na některých závodech otvírá speciální kategorie veteránů.

Není správné začít psa trénovat jen proto, aby zhubnul. Naopak, vhodnější je aby váš pes zhubnout a až pak začal s tréningem. Můžeme tedy začít v každém věku, pes by však neměl být obézní. I s dospělým psem začínáme s nižší laťkou a postupně ji zvedáme, aby se spolu s tím stihlo vyvinout potřebné svalstvo.

Výška psa

Psi se na závodech rozdělují do tří kategorií podle výšky. Někteří závodníci dokonce předem vybírají psa i s ohledem na to v jaké třídě bude soupeřit. Pokud je pes na hraně dvou kategorií, může jeho úspěch ovlivnit zda bude soupeřit proti ostatním border koliím. V kategorii medium (do 43 centimetrů) může být jednodušší se prosadit, než v large kde bývá všeobecně mnohem více velmi dobrých psů. Navíc těmto hraničním psům nehraje ani do karet i vysoká výška překážek, které jsou mezi kategoriemi i o 20 centimetru vyšší.

Jaké plemeno?

Jakého psa vybrat, když vás uchvátil tento populární sport? Běžně jej závodí kříženci, avšak mistrovství světa se mohou účastnit jen psi s průkazem původu. Pokud nemáte tak vysoké ambice, kříženec vás nezklame.

V tomto sportu je hlavní výhodou fyzická obratnost, hbitost a bystrá mysl, proto se některá plemena na agility hodí víc než jiná. Dá se říct obecně, že jsou vhodná ovčácká a lovecká plemena.

Těžká plemena jsou více mimo hru. Molossoidní psi jako například bernský salašnický, bernardýn, tibetská doga mají velmi těžkou stavbu těla a tím i často trpí na onemocnění pohybového aparátu. Těžce se jim skáče a je pro ně složitější přejít úzkou kladinu nebo se vlést do tunelu. Dokonce ve Francii mají těžká plemena svou vlastní kategorii.

Dále se nedoporučuje trénovat plemena s velmi dlouhou páteří, jako jsou například jezevčíci, baseti. Kratší záda umožňují psovi těsněji zatáčet, což je v závodě výhodou. Brachycefalická, nebo-li krátkolebá psí plemena, což je například mops, buldoček, kteří mají nejčastěji dýchací problémy.

Pokud máte psa a agility se vám jeví jako vhodný sport, stačí si sbalit oblíbenou hračku, pamlsky, klikr a misku s vodou. Pro sebe sportovní obuv a můžete vyrazit na cvičiště, které máte v blízkosti